Abeceda zádrhelů 113. - Osud, obrazy a jejich naplňování

Nedalo mi, abych nedoplnila jakési volné pokračování minulého článku. Ano, vše to, co v něm stojí platí na sto procent, za tím si stojím. Jenže...... zkrátka, za všechno na světě se musí něčím platit, nic není zadarmo. A neplatí se jen penězí, ale třeba volným časem, energií, životní silou, zdravím, pěknými vztahy nebo v krajních případech i životem. Buď vlastním nebo našich blízkých.  A to už fakt stojí za zamyšlení, jestli ten náš vysněný obraz za to skutečně stojí.

Jeden mladík v devadesátých letech minulého století nesmírně toužil mít vlastní firmu, která by ho v pohodě uživila a on měl opravdu dostatek finančních prostředků. Sen se mu splnil, ale za cenu rozpadu rodiny, totálního rozmetání mezilidských vztahů okolo něj a naprosto katastrofálního dopadu na jeho zdraví i psychiku.

Pracovití manželé se rozhodli uskutečnit svůj sen: Postavit si domek. Po dvou desetiletích úmorné dřiny obývali dům jako hrad. Paní se rozsypalo zdraví natolik, že zůstala invalidní a její manžel musel opustit práci, kterou měl rád , aby se o ni mohl postarat. Dospělé děti se rozeběhly do světa a v domě s rodiči bydlet nechtěly.

Jedna maminka si moc přála, aby se její syn oženil. Měl už podle jejího názoru dávno zmeškáno a ona se těšila na vnoučata. Taky ho chtěla vidět zaopatřeného podle svých představ. Její tužba se splnila, ale nestačila se ani ona, ani její syn divit. Se svou snachou si užila pravé peklo a o tom, co si užil její syn a vnouče, které se brzy narodilo, snad ani netřeba psát, od uvádění katastrofických zpráv jsou relace televize Nova.

Jeden energický mladý muž si zase toužebně přál zachránit svoje manželství nacházející se v rozvalinách. Na nějaký čas se mu to skutečně podařilo, narodil se mu dokonce potomek, čímž v celé kauze přibyla jedna nešťastná figura a manželství se na závěr stejně rozpadlo, protože dotyčný naštěstí pochopil, že společné soužití za každou cenu devalvuje opravdový život na pouhou vegetaci, přežívání.

Jde podobným katastrofám v souvislosti  se splněnýni sny a přáními předejít nebo jejich dopady alespoň zmírnit? Měli bychom si vše klidnou a trpělivou myslí odpřemýšlet, nelpět na happy endu, ale otevřít se tomu nejlepšímu pro všechny účastníky celé kauzy. Čili jakési " děj se Tvoje vůle", Nikoli "děj se moje vůle a pokud možno tím způsobem, který si představuji já".

Aby se vám uskutečňovaly vaše sny bez nežádoucích vedlejších účinků vám přejeme nejen pro letošní rok. Hodně zdravého rozumu, aby bylo co vzít do hrsti!