Abeceda zádrhelů 117. - Odvaha

Kde ji vzít a nekrást? Pochopit, co znamená její protiklad, tedy strach a co ho v nás vlastně vyvolává. Sepsat si seznam svých největších strachů a podívat se na to, co mají všechny společného. A uvědomíme- li si, že odvaha je vlastně absence strachu, je to vlastně cosi velmi nepřirozeného vzhledem k tomu, že strach např. o holý život máme v sobě zakódován geneticky.

Jak tedy přijít k odvaze? Přijmout prostě fakt, že máme strach a že je to přirozené. Tedy do určité míry. A následně s tímto uvědoměním pracovat.

Mě osobně se například docela osvědčilo přijmout katastrofickou variantu a zabudovat ji do scénáře. Například: Mám strach ze ztráty zaměstnání. Vybuduji si tedy scénář pro případ, že bych o zaměstnání skutečně přišla. Většinou při takovém postupu zjistím, že tolik obávaná krizová situace by eventuelně měla i pár pozitiv a přestanu se panicky bát a v zaměstnání se přestanu chovat jako ovce, čímž přestanu produkovat podmínky pro to, aby pokud mě skutečně na závěr na hodinu nevyhodli či si mou beránčí povolnost zcela nezotročili.

Mám strach z nedostatku financí. Uvědomím si, že smrt hlady mi patrně bezprostředně nehrozí a přijmu i variantu, že nedostatek skutečně nastane. Pak ho budu muset řešit a patrně mi to i přinese pár poznání. Ve vesmíru totiž nedostatek neexistuje. Jestliže existujeme my, existuje patrně pro nás i potrava a naše základní životní potřeby. To jenom my sami bychom si k nim mohli zablokovat přístup.

Mám strach z choroby své nebo mých blízkých. Uvědomím si, že zdraví vyplývá z pohody duše a každou nemocí si naše tělo o něco říká. třeba o víc času a klidu k nejrůznějším úvahám. Nebo o kvalitnější vnímání sebe samotného. Strach ze smrti není ničím jiným, než nepochopením faktu, že smrt je prostě součástí života a musíme se s tímhle faktem naučit žít. Je to jen přechod někam jinam, kde to ještě neznáme.

Všechny strachy lze prostě přijmout a naučit se je alespoň do určité míry zvládat. Leckdy i přiznání faktu, že mám strach z toho a z toho už je samo o sobě osvobozující. Získám-li odvahu, co z toho? Třeba to, že nás ostatní budou respektovat. Lidé jsou totiž v podstatě tvorové bázliví. A nebo i více svobody. Umožní mi to svobodnější projev, jestliže se nemusím obávat ztráty přízně kohosi nebo ztráty čehosi. A budu mít jasnější vnímání sebe samé, což mi umožní lépe vyciťovat případná nebezpečí. Takže: jenom klid, ono se to nepo......e!